Série Halo je v konzolovém světě pojem, se kterým se prostě musí počítat. Nakonec, byl to právě první díl, který nám ukázal, že si gamepad může rozumět i s pořádnou FPS střílečkou. U hraní přeci jen nejde pouze o rychlost a nebo přesnost, ale také o pocit, který nám ona herní periferie předává. Halo je jednou z vůbec nejvýraznějších a nejkvalitnějších konzolových FPS sérií, která kdy vznikla, i když to tak možná v posledních letech moc nevypadá.
Žánr: FPS / Téma: Science Fiction / Vydavatel: Xbox Game Studios / Studio: 343 Industries
Datum vydání: 11.11.2014 / Herní doba: 10 hodin+ / Země: USA / Lokalizace: Anglicky
Platformy: PC, Xbox One – Originál na: Xbox, Xbox 360 / Hráno na: Xbox One X
Halo je ale velice zajímavé sci-fi se slušným příběhem, které má překvapivě i dost slušný smysl pro humor. My se podíváme na zremasterovanou jedničku z povedené The Master Chief Collection. V této recenzi se podíváme na úplně první díl, který vyšel už v roce 2001, a to na původní Xbox, potom co herní studio Bungie přešlo pod křídla Microsoftu. Bungie totiž do té doby připravovalo hry exkluzivně pro Apple, což se může zdát možná trochu divné.
Je to totiž právě ten Apple, který se od herního světa na dlouhé roky vzdálil a tvářil se, že se ho to vůbec netýká. No, poslední roky se to trochu mění. Vraťme se ale zpátky ke studiu Bungie. Jejich největší pecky, datující se před sérii Halo, budou znát nejspíše jenom herní historici, a samozřejmě také ti, co v té době měli počítač od Applu. To ale asi v našich končinách nebude úplně běžný jev. Protože tady vždycky vládly hlavně systémy od společnosti Microsoft.
Jednou takovou peckou byl například povedený Marathon, kterého můžeme pokládat za takového předchůdce her ze série Halo. Apple dokonce uvažoval o zakoupení tohoto herního studia. Jenom že pak zaváhal a Microsoft, který v té době nutně potřeboval pořádné hry pro svou chystanou první herní konzoli, byl rychlejší, a hlavně rozhodnější. Říká se že pouhý týden rozhodl o tom, že studio ukořistil konkurenční Microsoft. No a ještě že to dopadlo takhle.
Halo je do dnešních dnů jedna z největších značek, kterou Microsoft na své platformě má, i když to tak při pohledu na poslední díly moc nevypadá. Jedna věc se ale od té doby změnila. Sérii Halo už mají řadu let v rukou vývojáři ze studia 343 Industries, kteří připravili i tuto pěkně vylepšenou kolekci. V prvním díle se pak podíváme do roku 2252. Objevíme se na palubě lodě Pillar of Autumn, ve které se blížíme k dosti podivnému objektu obrovských rozměrů.
Ten je dnes již známý pod názvem prstenec HALO. Loď je už poměrně poničená po útoku Covenantů, se kterými lidé už nějakou tu dobu válčí. Covenanti se totiž rozhodli naši rasu vyhladit, a tak nám vyhlásili svatou válku. Lidstvo tak postupně přichází o své kolonie rozeseté po celé galaxii. Válka se bohužel nevyvíjí pro lidstvo zrovna moc dobře. Ale nakonec… to ani bitva do které nás hra hodila. Loď je na tom hodně špatně, a navíc je pod dalším útokem nepřátel.
Master Chief se proto probouzí, prochází klasickou kalibrací bojového obleku, a netrvá to dlouho a jdeme rovnou do akce. Jde tu ale pěkně vidět, že mají vývojáři ve studiu Bungie velmi dobrý smysl pro humor. Už jen ti naši nepřátelé. Ti nejmenší z nich totiž mají zvláštní a velice zábavný styl pohybu. Navíc, pokud jim dojde to, že potkali očividně silnějšího nepřítele a že prohrávají, začnou utíkat, což působí ještě vtipněji. Je to každopádně úžasný detail.
Halo: Combat Evolved vyšlo už v roce 2001 na původní Xbox. Remasterovaná verze z roku 2014 ho díky povedené The Master Chief Collection zpřístupňuje i zcela novým hráčům.
Nedá se nic moc dělat. Musíme se s posádkou evakuovat právě na onen záhadný prstenec. My hrajeme za postavu, které se říká Master Chief. Je to supervoják vypěstovaný k boji. Nosí dnes již typickou zelenou zbroj MJOLNIR a za celou dobu mu nepohlédneme do obličeje, který se s největší pravděpodobností ukrývá někde pod typickou zelenou helmou se zlatým hledím. Prostředí prstence je působivé. Samozřejmě, tady se projevuje fakt, že jde o remaster.
Pochopitelně je remaster trochu prostší, než aktuální produkce. I tak ale vypadá prostředí prstence fakt pěkně. Po nějakém čase se podíváme dokonce i do útrob Covenantské lodi. Mimozemské plavidlo pak nabídne velice zajímavé prostředí, které se bude pochopitelně hodně lišit od všeho předchozího. My si musíme v tomto prostředí poradit a osvobodit zajatce, což nebude vůbec lehký úkol. Loď je protkána různými chodbami a místnostmi plnými nepřátel.
Vypadá to tu vcelku působivě. Prstenec je umělého původu, a tak se podíváme i do jeho celkem zajímavého zázemí. Je milé, že se hra snaží být rozmanitá. Střídá různá prostředí tak, aby nás neomrzela. Na tom si první díl docela dost zakládá a já jsem za to upřímně rád. Nemám rád monotónnost. První Halo je na tom po stránce hratelnosti naštěstí opravdu skvěle. Nemusíte se tedy bát. Hra Vám přejde do krve opravdu rychle. Vlastně mě příjemně překvapila.
Čekal jsem, že to bude spíš taková příběhová povinnost před brutálně zremasterovanou dvojkou, ale ono ne. I první díl se hraje skvěle a nabízí dokonce i vcelku moderní hratelnost. Ne snad úplně současnou, ale na druhou stranu -rozhodně ne archaickou. Tohle si mohou s klidem zahrát jak úplní nováčci, tak i ostřílení veteráni. V čem jsou ale ve studiu Bungie naprostí mistři, je pocit ze samotné střelby. Ten je tu jednoduše parádní a hlavně i velmi zábavný.
Funguje to navíc jak při používání vlastní pozemské vojenské výbavy, tak při používání zajímavých mimozemských kousků. Zbraní tu není zrovna mnoho, navíc se tu ani nedají upravovat. Ale ono to nakonec stačí. Mě nejvíce bavila mimozemská zbraň Type-33 Needler resp. Jehlomet, vystřelující samonaváděné smrtící jehličky, které v nepřátelích navíc ještě explodují. S touto zbraní si jistě užijete kopec srandy, dokud tedy nepotkáte nepřítele s velkým štítem.
Od tohoto štítu se ale tyto jehličky odrážejí. Člověk začne tak trochu panikařit, ale stačí přepnout na jinou vhodnější zbraň a jede se dál. Takto nás hra nutí situačně točit zbraně a na každého protivníka používat něco trochu jiného. Z každé zbraně jsem měl přitom úplně jiný pocit. Naopak mě k naprostému šílenství dohánělo řízení buginy. Ta si jela kam chtěla, a to hlavně díky tomu, že se otáčela přední i zadní kola. Ostatní dopravní prostředky byly v pohodě.
První Halo možná nenabízí tak širokou paletu zbraní, na jako jsme v dnešní době zvyklý, přesto je tu vše, co by jste čekali, plus několik zajímavých mimozemských kousků.
Měl jsem možnost vyzkoušet například tank, který se ovládal vcelku slušně a byla s ním dost sranda, a pak tu jsou i mimozemská vznášedla, ke kterým nemám vůbec žádných výhrad. Trochu mě ale nebavily ty části hry, ve kterých se musíme vracet zpátky tím samým prostředím. Dříve to byla taková klasika, dnes se tomu již tvůrci naštěstí spíše vyhýbají a používají různé zkratky, a nebo alternativní cesty. Každá nepřátelská jednotka se chová trošičku jinak.
Z některých jde dokonce strach, samozřejmě v závislosti na zvolené obtížnosti. Chvílemi jsem měl ze hry pocit, jako z Half-Life 2, a to je velmi dobré znamení. Je tu samozřejmě zásadní rozdíl v tom, že Half-Life 2 je mnohem vážnější a temnější. Tady je všechno zase mnohem barevnější s trochou té typické Bungie nadsázky a přirozeného humoru. Pomáhá tomu hodně i samotná stylizace grafiky, která se táhne celou sérii, stejně jako povedené animace nepřátel.
Občas máme možnost postupovat nenápadně, a je tu dokonce i šance nepřátele v tichosti omráčit. Můžeme je totiž zastihnout nepřipravené, nebo dokonce spící. Halo je tradiční akční hra, a tak tu na stealth není kladen velký důraz. Jde spíše sem tam o nějaký moment, ale rozhodně hru nemůžeme tímto způsobem hrát. Technicky v remasteru asi nebudete strádat. To že jde o starší kousek, poznáte hlavně na obličejích vojáků, zvláště že se dost často opakují.
Hra je totiž schopna pustit na plac dokonce i dvojčata ve stejnou chvíli, tak že Vás to hned trkne. Něco takového by se asi už ve hrách nemělo stávat, je to ale pozůstatek roku 2001. To že se ale opakují i mimozemští bojovníci bych hře s klidem odpustil. To kolik si dali vývojáři práce s tímto remasterem zjistíte poměrně jednoduše. Můžete si totiž přepínat stisknutím jediného tlačítka. Samozřejmě ani originál není originál, jelikož tu běží ve vysokém rozlišení.
Hra i v originálním režimu vypadá rozhodně lépe než, kdysi dávno na původním Xboxu. Grafická stránka hry už asi v dnešní době nikomu dech nevyrazí, nicméně jde o velice povedený remaster, který podle mě rozhodně neurazí ani zhýčkaného moderního hráče. Hře hodně pomáhá její barevnější stylizace, díky níž neřešíte každý drobný detail. Já jsem první díl hrál na Xboxu One X. Dočkal jsem se velmi jemného 4K rozlišení, ve kterém hra hodně prokoukne.
Ve vysokém rozlišení si všimnete i vcelku detailních modelů postav. Textury sice nejsou naprosto špičkové, ale jsou tak nějak uměřené zbytku grafiky. A opět jim hodně pomáhá samotná stylizace hry. Co se mi opravdu líbilo je nové nasvícení, které je opravdu příjemné. Samozřejmě, není to RTX, ten si mohou vyzkoušet jen hráči na PC, a to čistě pomocí neof. modifikace, což ale není zrovna ideální. Kladem je, že hra běží ve stabilních 60 snímcích za vteřinu.
Setkáme se tu také s několika neduhy. Například je tu málo obličejů, a tak občas potkáte i dvojčata ve stejné scéně. Otevřená prostranství jsou tu bohužel vcelku prázdná.
Level design je vcelku povedený a úrovně jsou opravdu rozmanité. V některých místech pro mě ale bylo dost těžké se orientovat. Opět jsem se tu několikrát ztratil. To u mě sice není tak zvláštní, ale stejně. Občas je v monotónních technických komplexech trochu těžší poznat, jakým směrem se má jít, zvláště pokud se v zápalu boje několikrát otočíte a ztratíte tak přehled. Jsou tu ale naštěstí všude různé nápovědy, jen si jich prostě musíte všimnout.
Při druhém průchodu jsem pochopitelně neměl nejmenší problém. Je to tedy spíše o zvyku a pozornosti. Nicméně jde prostě o rozsáhlé komplexy stejného stylu a velmi podobného rozložení, což je trochu škoda. Na druhou stranu se hra snaží vše vzájemně kombinovat a pravidelně střídat. Ať už jde o zbraně, prostředí, nebo nepřátele. Je tu vidět neustálý kolotoč, který nás nechce nechat dlouho živořit na stejném místě. To je vcelku prozíravé a dost osvěžující.
Jak už jsem jemně naznačil výše, nejhorší bylo se stejnými lokacemi vracet zpět. Tato část hry mě nebavila a snažil jsem jí proběhnout co nejrychleji. Tato část sice byla obohacena o jiné nepřátelé, ale upřímně, to mi k zábavě úplně nestačí. Zde je vidět, že jde o trochu starší titul. Dříve to se takhle vcelku často dělávalo, tak že je to asi v normě, ale obešel bych se bez toho. Doufám, že právě tato část by se mohla v budoucím remaku dočkat výraznější změny.
Jinak je level design vcelku příjemný. Dokonce je považován za přelomový, a to nejen pro sérii Halo, ale pro žánr FPS jako takový. Bungie tehdy vytvořilo unikátní kombinaci otevřených bojových scén, taktické volnosti a promyšleného rytmu, která zásadně ovlivnila pozdější střílečky. Každý level má jasnou vizuální identitu, často se tu mění měřítko, přecházíme z uzavřených chodeb do otevřených plání. Intenzivní boj střídají klidnější úseky s průzkumem prostředí.
S vizuálem jsem celkově vzato také hodně spokojený. Hra má svůj nezaměnitelný grafický styl, kterého se tak nějak drží i další díly této skvělé FPS série. Remaster pak přinesl vysoké rozlišení ve kterém hra působí čistší, samozřejmě úpravy nasvícení, a hlavně plynulý a vcelku bezproblémový běh. Díky kombinaci technického výkonu a uměleckého stylu dosáhla hra ikonického, čistého sci-fi vzhledu, který dodnes působí nadčasově. Ani v dnešní době neurazí.
Vzhledem k tomu že tu jde pouze o remaster, nemám se hrou problém a mohu ji doporučit. Jen je potřeba počítat s tím, že nejde o tak velký zásah jako u kompletně předělaného druhého dílu. Ale to jsme nakonec ani nemohli čekat. Pokud s touto legendární konzolovou sérií chcete začít, první díl Vás určitě nezklame a rozhodně se u něj nebudete nudit. Tedy pokud nechcete čekat na chystaný remake, který vypadá naprosto úžasně. No zvažte to sami.
Líbil se Vám tento článek? Budeme moc rádi pokud se zapojíte do diskuze pod ním, a nebo když nám dáte odběr na sociálních síti. Nejvíce novinek najdete na našem profilu na síti X. Přidejte si nás.
